Severní oblasti  MČ Praha 8 se zásadním způsobem dotýká záměr výstavby severozápadního segmentu SOKP tj. úseku  Ruzyně – Březiněves, jehož stavba 519 v tzv. jižní variantě „J“ protíná chráněná přírodní území Zámka, Čimické údolí, Draháňské údolí a bezprostředně se blíží husté obytné zástavbě Bohnic, Čimic, Dolních Chaber a Ďáblic. Došlo by tak k výraznému a nevratnému poškození krajiny a životního prostředí pro desetitisíce občanů vč. překračování zákonných zdravotně hygienických limitů.

SOKP je integrální součástí transevropské dálniční sítě TEN-T. Uvažované intenzity provozu ve sledovaném úseku mají  dosahovat až 100.000 vozidel/24 hodin, z toho cca 25.000 nákladních vč. přepravy nebezpečných nákladů. Jsme přesvědčení, že takováto komunikace nadregionálního či spíše mezinárodního významu musí být ve smyslu evropských předpisů a požadavků celostátní politiky územního rozvoje (PÚR 2008) umístěna v dostatečné vzdálenosti od  bytové zástavby,  mimo cenná chráněná území a nesmí představovat provozně bezpečnostní rizika vytvářením úzkých hrdel (viz tunelové dopravní uspořádání a dvoupatrový most v Suchdole). Tomu odpovídá námi dlouhodobě  prosazovaná tzv. severní varianta  „Ss“ vedená o cca 3,5 km severněji a přecházející Vltavu u Řeže. Tato varianta byla jednoznačně doporučena k realizaci procesem EIA (vliv stavby na životní prostředí), je technicky daleko jednodušší a tudíž o nejméně 10 miliard Kč levnější, je uživatelsky bezpečná a plně odpovídá evropským normám. Poté co Nejvyšší správní soud zrušil v květnu t.r. koridor jižní varianty „J“ mezi Ruzyní a Březiněvsí v Zásadách územního rozvoje hl. města Prahy (ZÚR) a tím fakticky i ve stávajícím pražském územním plánu, je nutno v zájmu dohledného dokončení SOKP  zaměřit pozornost odpovědných institucí  na severní variantu „Ss“.  Rozsudek NSS totiž také  nastavil  takové podmínky, že se trasa jižní „J“ stala z hlediska územního plánování a následných správních řízení  de facto neprojednatelnou.