7. 11. 2012
Článek Hanky Matoušové – členky SZ Praha 8 – pro časopis Osmička.
Stát by se měl přiklonit k variantě, která je pro seniory a jejich rodiny nejlepší z hlediska kvality života. Asi se všichni shodneme na tom, že prioritou je poskytnout péči v domácím prostředí, ideálně v blízkosti rodiny. Proto by měla být dostatečná nabídka terénních sociálních a zdravotních služeb. Ne vždy je ale domácí péče možná, potom zde musí existovat také nabídka domovů pro seniory s nabídkou odlehčovacích (krátkodobých) i dlouhodobých pobytů.
V současné době je největší podpora směřována do pobytových sociálních služeb i přesto, že jsou pro stát finančně nevýhodnější. Mzdové náklady u pobytových služeb tvoří v průměru 60 %, zbylých 40 % tvoří náklady provozní. U terénních služeb je poměr 80 % ve prospěch nákladů mzdových. Trendem je postupné navyšování služeb terénní osobní asistence, děje se tak ale zásluhou převážně neziskového sektoru. Je na čase, aby se i stát začal v tomto směru aktivně podílet.
Téměř neřešitelný problém pak řeší ti, kteří pečují o člena rodiny s Alzheimerovou chorobou. Lidí s nějakou formou stařecké demence přibývá a počet míst ve speciálních zařízeních je naprostý nedostatek. Navíc z důvodu velké finanční náročnosti nelze očekávat, že se v tomto případě ujme převyšující poptávky trh, jako se tak děje na poli „klasických“ domovů pro seniory, kdy vznikají soukromé penziony pro tuto věkovou skupinu.
Kromě tradičních modelů se dají najít v Praze i zajímavé projekty typu kombinovaného sociálního bydlení pro mladé a seniory. Společné bydlení tak dovoluje navázat bližší vztahy a vzájemně si vypomoci s hlídáním, nákupem či úklidem. Mladá rodina tak může adoptovat svého dědečka nebo babičku na hlídání a starší člověk se tak může těšit z přítomnosti dětí, které jim mohou dodat životní energii. Podobný projekt na Praze 8 bychom jako Strana zelených určitě uvítali.