1. 5. 2017

Florenc čekají v budoucnu velké změny. Jde o dlouhodobě zanedbanou lokalitu, která revitalizaci rozhodně potřebuje. Pojďme si shrnout všechny známé záměry, které se na Florenci připravují. Florenc společně s Palmovkou patří k urbanisticky nejpoškozenějším místům v rámci celé Prahy. V obou případech jde o lokality, které byly zasaženy velkými dopravními projekty. V případě Florence je to Severojižní magistrála, v případě Palmovky sporná severovýchodní část Městského silničního okruhu, tzv. Blanky 2. Zároveň jsou obě lokality významným rozvojovým územím.

florenc-01

Nejnovější změna se týká oblasti Těšnova. Rada Hlavního města Prahy v březnu 2017 schválila záměr soutěže o návrh na Galerii pro Slovanskou epopej. Usnesení ukládá radě do září 2017 připravit návrh zadání, podklady, harmonogram a návrh financování soutěže. Do konce června pak ukládá řediteli IPR zajistit přípravu urbanistické studie. Lokalita Těšnova byla vybrána po krátké diskuzi na přelomu roku. Ve hře byly také Letná, Vítkov, Výstaviště, Vyšehrad či Eliščiny lázně v Revoluční ulici. Rada MČ Praha 8 souhlasí se záměrem umístění Slovanské epopeje v lokalitě Florenc – Těšnov a podporuje společně s novostavbou galerie pro Slovanskou epopej i obnovu celé této lokality.

Místostarosta Petr Vilgus k tomu říká: „Nevěřím tomu, že by „fungovala“ samostatná budova pro Epopej. Věřím ale tomu, že Těšnov je vhodné místo pro muzejní a galerijní budovu, která vedle Epopeje nabídne i další expozice. Líbil by se mi tu Pražský dům fotografie, který spadá pod příspěvkovou organizaci Galerie hl. m. Prahy, a který dnes sídlí v nevelkých prostorách v Revoluční ulici. Líbilo by se mi rozšíření expozice Muzea hl. m. Prahy i do těchto míst, zajímavá by tu byla zejména expozice rakousko-uherské minulosti českých zemí, kterou zatím české výstavní projekty opomíjejí. Zároveň si myslím, že by zde mohlo vzniknout nové sídlo Pražské informační služby, tedy organizace, která mj. zajišťuje informování turistů o možnostech trávení volného času v Praze. Kde jinde než v sousedství autobusového a vlakového nádraží by měla fungovat informační kancelář PIS.“

Desfourský palác je dlouhé roky nevyužívanou magistrátní budovou. Lze dohledat usnesení z roku 2015, které mluví o opravách a využití budovy pro potřeby Muzea hl. m. Prahy. V roce 2010 byla odborem evidence, správy a využití majetku MHMP (SVM MHMP) prověřována možnost nového využití objektu, a to pro nekomerční využití pro potřeby Muzea hlavního města Prahy. V posledních letech probíhaly zejména havarijní a udržovací práce, zajišťování ochrany památkově chráněné architektonické výzdoby, průzkumy technické infrastruktury, energií a mnoho dalších činností včetně rozsáhlých studií využitelnosti objektu Desfourského paláce. V loňském roce byla pořízena Studie využitelnosti Desfourského paláce. Studie má za cíl zpřístupnit je veřejnosti. Na základě této studie bude projednán Radou hl. m. Prahy záměr komplexní rekonstrukce objektu s využitím pro výstavní potřeby Muzea hl. m. Prahy. Aktuálně je zpracováván tisk do Rady hl. m. Prahy.

Další novinkou je umístění pop-up městečka letošního ročníku festivalu Resite na místě současného parkoviště naproti Desfourskému paláci. Půjde o dočasný projekt, kde budou na konci června probíhat různé akce včetně diskuzí o městském urbanismu a architektuře. V březnu 2017 proběhla studentská soutěž o podobu městečka.

Zpráva o zástavbě velkého území od Masarykova nádraží až po autobusové nádraží Florenc proběhla médii před několika měsíci. Investor (Penta) zde chce v roce 2018 začít budovat administrativní komplex Central Business District. Počítá nejen s novými kancelářskými plochami, ale i s obchody, restauracemi, kavárnami nebo veřejnou zelení. Central Business District propojí historické centrum s Karlínem a Žižkovem z obou stran magistrály. Projekt pak dokonce počítá i se zastřešením kolejiště u budovy Masarykova nádraží, o této variantě se však zatím vedou jednání se Správou železniční dopravní cesty. Zde by měl vzniknout park se vzrostlými stromy a obchody přímo nad projíždějícími vlaky.

Dalším velkým počinem, který se okolí Florence týká je humanizace magistrály od dánské firmy Gehl Architects. Praha si do Prahy pozvala světoznámého odborníka na veřejný prostor Jana Gehla. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře. Jeho služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, Los Angeles, San Francisco, Sydney, Melbourne a nyní také Praha. V rámci projektu uskuteční Gehlův tým podrobné průzkumy potřeb a očekávání uživatelů magistrály a přilehlých veřejných prostorů. Projekt by se měl zaměřit na to, aby magistrála byla přívětivější a přístupnější pro lidi. Zlepšit by se měly možnosti pohybu napříč přes magistrálu, úpravou projdou i parky a náměstí podél ulice. Nepočítá se však s žádným radikálním omezením přepravní kapacity, cílem projektu je spíše lepší vyvážení jednotlivých funkcí, které má plnit významná ulice. „Vize Jana Gehla by měla zahrnovat jak okamžitá opatření pro humanizaci tohoto nehostinného místa, tak dlouhodobou vizi. Základní osou Florence je nyní Severojižní magistrála, která necitlivým způsobem přeřízla volný prostor před muzeem. Existují názory, že po dostavbě vnitřního a vnějšího obchvatu Prahy nebude tranzitní tah skrz Prahu potřebný a magistrála jako dálniční stavba tak bude odsouzena k zániku. Bude třeba odborně a i s ohledem na náklady vyřešit otázky jako třeba jak (a jestli vůbec) má magistrála překonávat Masarykovo nádraží, jak vytvořit z této dálnice městskou třídu s úrovňovým křížením nebo jak propojit Severojižní magistrálu a připravovanou novou čtvrť firmy Penta na místě Masarykova nádraží,“ upřesňuje Petr Vilgus.

Nejdále od realizace má revitalice metra Florenc. Jde o jedno z potenciálních míst pro budoucí sídlo magistrátu. IPR momentálně zjišťuje proveditelnost takové akce, zda by prostor kapacitně stačil a zda by bylo řešitelné i parkování vzhledem k tomu, že by magistrátní budova stála nad dvěma podzemními linkami metra. My si přejeme rychlé vyřešení této situace a požadujeme co nejdříve zahájit urbanistickou soutěž na revitalizaci metra Florenc a jeho okolí. S realizací magistrátu souhlasíme, jde o ideální lokalitu z hlediska dostupnosti MHD. Prostor nad dvojzastávkou metra Florenc je jedním z nejcennějších stavebních pozemků v Praze. Těžko budeme v rámci Prahy hledat místo, kde jsou dvě linky metra, nespočet vnitroměstských autobusových a tramvajových linek, kde je autobusové a vlakové nádraží. Novostavbu magistrátu považujeme za velmi vhodný způsob, jak toto místo využít. Pokud by zde nevznikl magistrát, pak by toto místo mělo být využito pro veřejné účely. Florenc jako místo zasvěcené kultuře zní jako velmi dobrý plán (připomeňme si, že v této lokalitě už nyní funguje Muzeum hl. m. Prahy a Hudební divadlo v Karlíně, vznikne tu budova pro Slovanskou Epopej a pro kulturní účely bude využita i budova Karlínských kasáren do doby, než zde bude zahájena přestavba na justiční palác.

Revitalizace se dočká také zelená plocha před Muzeem hlavního města Prahy. Muzeum společně s městskou částí připravily projekt, který momentálně zpracovává firma SUN CAD. Projekt má na starosti Odbor životního prostředí Prahy 8. Chystá se i rekonstrukce samotného Muzea HMP na Florenci. Hlavní budova – v současné době připravujeme úpravy vestibulu tak, aby byl vstřícnější vůči návštěvníkům včetně nového řešení muzejní prodejny, a alespoň částečně bezbariérového přístupu pro zdravotně postižené návštěvníky. Úpravy budou realizovány v roce 2016. V blízké době je potřeba řešit slavnostní nasvícení objektu a venkovní infor- mační systém, nejlépe společně s úpravou části ploch zeleně před budovou, které bychom chtěli převzít do správy od MČ Praha 8. Hlavní budovu potřebuje naléhavě generální rekonstrukci interiéru včetně rozvodů sítí, vytápění, tech- nologického vybavení a změny využití prostor; prostory by poté byly maximálně využity pro prezentaci sbírek a odpo- vídající zázemí pro návštěvníky včetně kavárny a muzejního obchodu a kultivace venkovních prostor. Generální obnovu a rekonstrukci interiéru by bylo ideální zrealizovat poté, co by muzeum získalo a zpřístupnilo veřejnosti nový objekt pro své expozice, tedy pravděpodobně po roce 2020.
Pravděpodobně v tomto roce dojde k úpravě křižovatky Křižíkova x Ke Štvanici. Bude vyměněna světelná signalizace a na náš podnět dojde i k vyznačení přechodů pro chodce, které v místě citelně chybí. Pěší propojení ÚAN Florenc – tramvajová zastávka Florenc je mimořádně frekventované a současný stav, kdy jsou chodci nuceni sejít do podchodu není vstřícný. V rámci rekonstrukce zřejmě dojde i k zániku placených parkovišť na chodnících a zahajuje se diskuze o redukci počtu výstupů z metra (např. samostatného vestibulu v Křižíkově ulici ve směru k Hudebnímu divadlu v Karlíně, který je následkem změny hlavního vstupu na Ústřední autobusové nádraží Florenc prakticky nevyužívaný.

Nejdéle připravovaným projektem je rekonstrukce viaduktu. Dlouhé roky jednal magistrát se SŽDC, MČ Praha 8 s vlastníky okolních pozemků, než dospěli k výsledné podobě, ale myslíme si, že stálo za to si počkat. Viadukt bude nejprve rekonstruován tak, aby se zlepšila kvalita konstrukce mostů a snížila se hlučnost provozu železniční dopravy. Už řadu let se připravuje architektonická a obchodní vize využití prostoru pod oblouky tak, aby byl viadukt využitý podobným způsobem jako podobné stavby v Berlíně či Zurichu. Cílem je nejen využít samotný prostor, ale chytrým nastavením provozních a finančních podmínek pronájmu zajistit, aby trh nepřeválcoval kreativitu a aby se nebytové prostory pod oblouky nestaly jen další komerční nákupní galerií, jakých je v městě dost. Dojde k rekonstrukci mostu nad řekou a pak v celé délce viaduktu procházející Karlínem až k úpatí Vítkova. Cena se vyšplhá na více než 8 miliard. V minulých letech zde probíhala akce Léto pod viaduktem, které organizovala společnost MOBA. V letošním roce už bohužel léto neproběhne, protože 25. 4. 2017 převzaly stavební firmy staveniště a zahajují opravu viaduktu.

Nedaleko od viaduktu je další dlouho prázdný dům, který nyní patří ministerstvu spravedlnosti – Karlínská kasárna. Budova v minulosti sloužila jako armádní objekt, po zrušení základní vojenské služby se postupně začal vyprazdňovat. V roce 2013 ministerstvo obrany konstatovalo, že budovu již nepotřebuje a pokusilo se jí opakovaně prodat. Prodej se nepovedl a následně o budovu požádalo ministerstvo spravedlnosti, které se rozhodlo vybudovat tu justiční areál obdobný tomu, který už funguje v areálu na Míčankách. Z naší iniciativy a na základě našeho zprostředkování zde došlo k dohodě mezi kulturním developerem Matějem Velkem (známým z působení na Nákladovém nádraží na Žižkově) a ministerstvem. Cílem dohody je, aby po dobu přípravy rekonstrukce kasáren a jejich přestavby na justiční areál byly prostory využity pro kulturní účely. Vzniknou tu dětská hřiště, hudební podia, kavárna, divadlo a galerie s rezidencemi pro hostující umělce Karlin Studios.

V loňském roce Praha 8 zadala studii na úpravu ulice Za Poříčskou branou. Jde o zanedbanou slepou ulici u východu z metra. Studii zpracoval architektonické studio Igora Kovačeviče. Výsledné studii předcházela série setkání s veřejností, lidmi žijícími v ulici a místními aktéry. Studie obsahuje jak dlouhodobou vizi. tak úpravy realizovatelné v průběhu měsíců. Pokud se vše povede, mohli bychom už v létě vidět první výsledky. Vizualizace si můžete prohlédnout zde.

Další dlouho prázdný magistrátní dům byl v ulici Za Poříčskou branou. Zasadili jsme se o jeho zpřístupnění pro neziskové a kulturní aktivity. Momentálně v domě působí exerimentální divadelní spolek Pomezí, který hraje tzv. imerzivní divadlo, kdy herci hrají rozptýleně po celém dome a diváci za herci cestují. Představení je tak olíbené, že všechna představení až do léta jsou vyprodaná. V březnu dokonce v domě proběhlo vyhlášení vyhlášení Cen divadelní kritiky 2016, představení Pomezí vyhrálo v kategorii scénografie. Kromě divadla v domě take působí sympatická trojice holek Z pokoje do pokoje, které v dome zřídily nábytkovou dílnu otevřenou veřejnosti.