23. 9. 2022

1/    Kde spatřujete priority radnice v rámci udržitelného rozvoje při zachování kvality bydlení na sídlišti Bohnice pro rodiny s dětmi?

V Praze jsou sídliště různého druhu. Např. takový Černý Most je urbanisticky dost nepovedené území. Bohnice jsou hezké, funkční a dobře naplánované sídliště, které není třeba překopávat, ale maximálně citlivě dotvářet. Je třeba pravidelně analyzovat demografickou strukturu a na základě ní plánovat rozvoj nebo utlumování veřejných služeb (když poroste počet důchodců, podpořit služby pro ně, když poroste počet rodin s dětmi, promítnout to do školek, škol a volnočasových aktivit). Veškerý územní rozvoj a plány musí být diskutovány s místními, kde musí radnice hrát rozhodující roli organizátora a zprostředkovatele diskuze. Důraz by měl být kladen na veřejnou dopravu, která je tu dobrá a může být i výborná. Sídliště je jako celek bezpečné pro pěší i cyklisty a dovedu si představit, že část místních už uvažuje, jestli skutečně pro svůj život potřebují soukromý automobil. Udržitelnost v širším slova smyslu podpořím poradenstvím pro družstva, SVJ a jednotlivce, kteří dostanou podporu při plánování energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů – tepelná čerpadla a fotovoltaika. Díky domovním instalacím solárních panelů mohou místní významně uspořit náklady na provoz budov.

3/    Myslíte, že dosavadní radnice naslouchá svým obyvatelům, řeší jejich starosti a stojí za nimi?

Spíše ne, stěžejní věci a dohody s investory se řeší v zákulisí bez vědomí dotčených obyvatel.

4/    Jste pro další zahušťování koncepčně ucelených sídlišť MČ Prahy 8? Za jakých podmínek?

Sídliště jsou urbanisticky hotové celky, které jen v některých momentech potřebují dotvořit nebo opravit. Obecně potřebují změny 1. obchodní centra, která byla budovaná na pro jiný tržní systém, 2. hranice mezi vysokými domy a rodinnými domky historické zástavby, kde se při výstavbě projevovaly myšlenky funkcionalismu 30. let 20. století = neohlížet se na minulost, dělat vše z gruntu nově, protože všechny předchozí urbanistické etapy se mýlily, 3. některá zařízení technické infrastruktury za poslední desetiletí radikálně zmenšily svou velikost a je třeba najít novou budoucnost pro tyto stavby. Citlivě je třeba řešit především ty hranice mezi rodinnými domky a sídlištěm. Popravdě si myslím, že tehdejší urbanisté počítali s tím, že staré části čtvrtí zchátrají a časem je taky nahraní panelové domy, proto ty hranice neřešili. Sídliště jsou hustá dostatečně. Zahušťování v městě pro mě dává smysl v místech, kde je kapacitní přestup na kolejovou MHD. Tou není lanovka, tramvaj ani standardní autobusové zastávky, pouze metro nebo vlak. Z této konstrukce mi vychází, že nevidím důvod pro zahušťování bohnického sídliště.

5/    Přes všechny deklarace nezahušťovat sídliště ovšem přibývají v Bohnicích stále nové bytové projekty. Stávající veřejná infrastruktura sídliště Bohnice i Starých Bohnic však odpovídá 70. letům 20. století a naprojektovanému sídlišti pro 33 000 obyvatel. Jakým způsobem toto chcete v nadcházejícím volebním období řešit?

Je jasné, že některým projektům už se zabránit nedá. Poslední čtyři roky vládl v Praze 8 optimistický prodeveloperský přístup, který upřednostňoval model „peníze za výstavbu“. Poslední čtyřletka se nesla v duchu „když se staví, točí se kola průmyslu a z toho bychom měli mít radost“. Samozřejmě že je dobře, že se developeři začali podílet na financování městských služeb, že de facto platí část veřejných potřeb, které budou potřebovat obyvatelé jejich domů. Existují místa, která si zaslouží dostavbu. Takovým ideálním místem je např. prostor pod Vychovatelnou, kde by měla být zbořená mimoúrovňová křižovatka a na jejím místě by mělo být obnoveno normální město. Jaká vidím východiska pro Bohnice:

1. Vím, že to hodně lidí bude vnímat kontroverzně, ale jsem dlouholetý zastánce tramvaje do Bohnic s odbočkou do Prahy 6. Obě tato spojení zoufale chybí a ty nekonečné šňůry autobusů dovážejících každé ráno tisíce obyvatel na nehezkou zastávku v Kobylisích to dokazují. Veřejná obsluha kolejovou MHD v obou směrech (P8/P6) je základ pro to, aby mnozí dnešní majitelé aut zvážili, jestli jej skutečně pro svůj život potřebují.

2. Město by mělo udělat vlastnickou rešerši sídliště a najít soukromé pozemky, které nezbytně potřebuje do svého vlastnictví kvůli zajištění veřejných služeb a kvůli tomu, aby dokázalo regulovat překotný rozvoj. Pozemky by mělo nakoupit nebo vyměnit.

3. Měla by vzniknout zapsaná studie s regulačními prvky nebo ještě lépe regulační plán aspoň pro část území, které závaznějším/závazným způsobem stanoví využití každého pozemku.

4. Radní pro územní a strategický rozvoj bude muset jednat, mluvit s kde kým, přesvědčovat, udolávat soukromé vlastníky pozemků s developerskými plány, předstupovat před občany a umět své postoje, rozhodnutí a stanoviska obhájit. Už jsem si vyzkoušel, že to je práce nesmírně těžká a často nevděčná, ale do politiky nejdeme kvůli tomu, abychom odpočívali, ale abychom sloužili.

6/    Bylo by pro Vás akceptovatelné zahájit diskuzi o odkupu/směně soukromého pozemku v ulici Krynická? V těsném sousedství se nachází mateřská školka Krynická se zahradou a hřištěm. 

Předmětný pozemek bývalých jeslí je pro svou polohu ideální jako budoucí rezerva pro navýšení kapacitně již nedostačující infrastruktury sídliště Bohnice (např. potřebné rozšíření školky, zdravotnického střediska nebo výstavby nižšího domova seniorů se zahradou).

Ano

7/    Je podle Vás současná výše kontribuce ve formě hmotném/nehmotném plnění ze strany developerů do pokladny radnice, odpovídající? Jedná se o cca 500 Kč/m² za převedení v ÚP orné půdy či zeleně na lukrativní stavební pozemek, a dalších 500 Kč/m² za zastavěnou plochu. Jak vyvrátíte tezi, že uzavřením smlouvy o kontribucích jde radnice investorovi na ruku, a zájmy místních obyvatel jdou poněkud stranou?

Vnímám velký deficit v otevřenosti jednání radnice ve vztahu k občanům. Poslední čtyři roky mají za sebou radní Vítek a Hřebík + předseda komise pro rozvoj Nepil docela dost zajímavé práce ve vztahu k územnímu rozvoji. Nicméně tato práce z 90 % byla expertním dílem architektů na základě politického zadání vedení radnice s tím, že občané neměli na vznik vizí jakýkoliv vliv. A pokud nějaké participace proběhly, pak to většinou byly soukromé aktivity developerů nebo bylo zjevné, že městská část je vázána kontribučními smlouvami a de facto kope za developera. To je naprostý omyl, který se odráží v nedůvěře občanů k radnici Prahy 8. Radnice musí být zprostředkovatelem kontaktu mezi developerem a občany. Ani jedna strana nemá právo veta, ale obě strany mají legitimní právo na vyjádření a uplatnění svého názoru. Abych byl spravedlivý – existují místa, která v územním plánu z roku 1998 jsou zpracovaná mylně a je dobře je zastavět. Ale takových míst není nekonečné množství, jedná se spíš o výjimky.

8/    V případě že budete zvolen(a), budete prosazovat projednávání veškerých změn územního plánu, studií rozvoje, a stavebních záměrů s občany? Pokud ano, jakou formou?

Samozřejmě, toto byla činnost, kterou jsem v letech 2014-2018 v praxi praktikoval. Plánovací setkání nad projekty, každoroční bilanční setkání s veřejností, participativní rozpočet – to byla běžná agenda Prahy 8. Po roce 2018 to nová koalice odmítla jako zelené levičáské nesmysly. Vzpomínám si na participační jednání k tramvaji do Bohnic, kde jsem poprvé nechal připravit a ukázat vizualizace nové tratě. Bylo to žhavé, bylo to emotivní, ale bylo to správné a užitečné. Každý obecní projekt musí projít několika koly zapojení veřejnosti od sběru podnětů po závěrečné jednání nad projektem. Nejde vytvářet ambiciózní projekty, které pak veřejnost nepřijme. Na Palmovce jsme 4 roky pracovali s veřejností na přeměně tohoto děsného místa na perlu východu Prahy. Měli jsme tu koordinátora, který zprostředkovával kontakt občanů, aby se nebáli zeptat, požádat o změnu plánů a aby měli prostor pro prezentaci stanovisek. Bohnice potřebují totéž a já slibuji, že pro toto sídliště udělám maximum. Místní si to zaslouží.

9/    Čeho si podle Vás na svém bydlišti nejvíce cení obyvatelé Bohnic?

O mně se ví, že bydlím v činžáku na Palmovce. Nicméně jako dítě jsem vyrůstal na hostivařském sídlišti a vzpomínám si na tyto výhody:

1. nekonečné množství zeleně v porovnání s blokovou zástavbou,

2. vysoká míra bezpečí, protože sídliště jsou většinou budovaná tak, že jde o solitérní budovy v parku s omezeným nebo zcela znemožněným průjezdem aut. Rodiče se o mne na sídlišti báli mnohem méně než při životě v činžáku, okolo kterého hned vede ulice.

10/    Podpoříte, aby obdobně jako je tomu v MČ Praha 6 (Šestka), byla i v městském časopise Osmička vždy jedna strana A4 určená výhradně spolkům a občanským iniciativám Prahy 8? Takové texty nevyjadřují postoje MČ, odpovídají za ně podepsané spolky a iniciativy. Uveďte i důvody svého rozhodnutí.

Jsem jednoznačně pro to, aby spolky dostaly prostor. Nevím, jestli je ideální ta stránka v Osmičce – spolků jsou stovky a popravdě si moc nedovedu představit, jakým klíčem vybrat ty, kteří mohou napsat do radničního časopisu a kterým to nedovolit. Asi by se muselo losovat a to mi nepřijde důstojné. V době, kdy jsem byl místostarostou pro místní agendu 21, se konaly se pravidelné schůzky se spolky. Byl tu zaměstnanec – paní Hájková a později paní Martínková, který byl styčným důstojníkem se vztahy s občany a zprostředkovával kontakt s politiky. Dále jsme poskytovali prostor na webu a čas od času i na facebooku. Určitě bychom našli nějakou formu, jak zprostředkovat názory spolků a aktivních občanů.

11/    U severního vchodu do Botanické zahrady se připravují 3 projekty: vstupní areál Botanické s dvoupodlažní nadzemní kapacitní parkovištěm, OD Kaufland s kapacitním parkovištěm, TRAM trať Kobylisy – Bohnice. Na druhé straně tohoto malého území dokonce 4 projekty: Stanice lanové dráhy, parkovací dům, hasičská stanice a BD Troja Horizons. Jakou máte představu vy o této lokalitě? Co zde budete konkrétně prosazovat?

Jsem podporovatel tramvaje do Bohnic a tramvaje do Prahy 6. Jsem odpůrce OD Kaufland a masivního severního vstupu do Botanické zahrady. Vůbec nechápu, proč dvě „ekologické“ městské organizace – botanická a ZOO – tak výrazně podporují cestování návštěvníků autem. Pokud pojede okolo vstupu do botanické tramvaj, nevidím důvod, proč tu masivně navyšovat počet stání pro auta. Co to je za nerozum? Z lanovky jsem rozpačitý a o podpoře nebo nepodpoře jsem dlouho váhal. Na jednu stranu jsem velkým podporovatelem veřejné dopravy a jednoznačně cítím, že spojení MHD Praha 8-Praha 6 chybí. Je nedůstojné, když dnes kontakt mezi dvěma břehy Vltavy zajišťuje přívoz. Na druhou stranu nevěřím tomu, že lanovka bude jen rychlé dočasné řešení, které bude po čase tramvají nahrazeno. Pokud zde za miliardy vznikne lanovka, bude tu z hlediska lidského života „napořád“. Lanovka má tu nevýhodu, že má jedinou koncovou stanici, není to linie jak tramvaj, kde je možný přestup na několika zastávkách po trase. Ta koncová zastávka lanovky bude na jediném místě koncentrovat problémy – zejména tu očekávám enormní tlak aut ze Středočeského kraje, jejichž řidiči nebudou chtít poskakovat autem Holešovičkami a Blankou… Byl bych rád, kdyby vize lanovky skončila v šuplíku plánovačů, rozjela se výstavba tramvaje Kobylisy-Bohnice a běželo projednávání tramvajové spojky Bohnice-ZOO-Praha 6. Hasičská zbrojnice mi přijde jako akceptovatelný záměr, ale nemohu si pomoct – vnímám dobrovolné hasiče jako důležitý občanský a záchranářský prvek na vesnici, v městě mi moc smysl nedávají. Když už hasiči, preferoval bych profesionály např. v areálu bohnické léčebny nebo u Drahaně. Na Troja Horizons mám dlouhodobě nepříznivý názor a přijde mi neuvěřitelné, že se v Bohnicích odváží kandidovat strana Praha proti chaosu, která je údajně majitelem Troja Horizon Pavlem Sehnalem sponzorovaná.

12/    Výše zmíněný příklad ovšem i ukazuje, jak (ne)funguje stávající územní plánování rozvoje, kde různé projekty jsou navzájem v kolizi. Obyvatelé se rovněž oprávněně obávají z kumulace negativních vlivů tolika rušných projektů v jednom místě na kvalitu každodenního života a životního prostředí. Jakým způsobem chcete toto koncepčně řešit?

Zkusil bych územní studii s regulačními prvky nebo regulační plán aspoň na část území. V případě obecních projektů musí nastoupit koordinace – není přece možné jedno místo „rozbombardovat“ na několik volebních období plány, které jdou často proti sobě.

13/    Podporujete výstavbu lanové dráhy Podbaba – Troja – Bohnice s parkovacím domem? Považujete ji za prioritu v době ekonomické a energetické krize? Pokud ano, vysvětlete stručně, jaká pozitiva a negativa lanovka přinese do této lokality s cca 1 000 byty rezidenčního bydlení.

O mě se ví, že jsem velký podporovatel veřejné dopravy a když si mohu vybrat, upřednostňuji kolejovou dopravu na elektrický pohon. V „mém“ období vznikla studie na tramvaj do Bohnic, kde se poprvé objevily vizualizace prokazující, že trať neublíží místu, kudy povede. K lanovce jsem se už rozsáhle vyjádřil v otázce 11 a proto si dovolím tuto odpověď zkopírovat: Z lanovky jsem rozpačitý a o podpoře nebo nepodpoře jsem dlouho váhal. Na jednu stranu jsem velkým podporovatelem veřejné dopravy a jednoznačně cítím, že spojení MHD Praha 8-Praha 6 chybí. Je nedůstojné, když dnes kontakt mezi dvěma břehy Vltavy zajišťuje přívoz. Na druhou stranu nevěřím tomu, že lanovka bude jen rychlé dočasné řešení, které bude po čase tramvají nahrazeno. Pokud zde za miliardy vznikne lanovka, bude tu z hlediska lidského života „napořád“. Lanovka má tu nevýhodu, že má jedinou koncovou stanici, není to linie jak tramvaj, kde je možný přestup na několika zastávkách po trase. Ta koncová zastávka lanovky bude na jediném místě koncentrovat problémy – zejména tu očekávám enormní tlak aut ze Středočeského kraje, jejichž řidiči nebudou chtít poskakovat autem Holešovičkami a Blankou… Byl bych rád, kdyby vize lanovky skončila v šuplíku plánovačů, rozjela se výstavba tramvaje Kobylisy-Bohnice a běželo projednávání tramvajové spojky Bohnice-ZOO-Praha 6.

14/    Jak se stavíte ke způsobu projednávání Metropolitního územního plánu v roce 2022? Překvapilo Vás, že oproti jiným městským částem neproběhla veřejná diskuze ani sběr připomínek od místních obyvatel z Bohnic a Troje ze strany radnice Prahy 8. Co v této věci plánujete zlepšit?

Překvapilo mě to a zklamalo. V období let 2014-18 jsme kladli velký důraz na zapojování veřejnosti do rozhodování. Konal se participativní rozpočet, probíhalo veřejné formulování vize Prahy 8, roční hodnocení vývoje v městské části, zasedalo zastupitelstvo mladých. Mnozí se nám smáli, že víc mluvíme než stavíme, ale já si jsem jistý, že bez komunikace s občany a bez jejich zapojení je práce politika vlastně zbytečná. Politik není majitel městské části, který dělá rázná rozhodnutí na základě vlastních preferencí. Politik je správce území a prostředník mezi různými skupinami občanů, majitelů, magistrátu a dalších „zájemníků“. Na toto osmička naprosto zapomněla. Pracovali tu dobří architekti podle politického zadání vedení radnice, vznikala důležitá a dobře formulovaná stanoviska, ale veřejnost byla z těchto procesů naprosto vyloučená. Plánuji návrat k systému, kdy občané a jejich formální a neformální spolky mají právo se účastnit na plánování rozvoje území, které obývají.

15/    Jak se stavíte k projektu OD Kaufland Bohnice a jaký máte názor na rozhodnutí na Odboru životního prostředí MHMP ze dne 24.6.2022? Rozhodnutí (ZDE) 

Jedná se o rozhodnutí státní správy v oblasti životního prostředí. Nerozhodli tak politici na základě svého přesvědčení, rozhodli tak úředníci podle dodaných podkladů. Osobně nad tím stanoviskem kroutím hlavou, ale jako politik se státní správou nic neudělám, ta je na nás nezávislá, přestože „sedí ve stejné budově“. Za sebe říkám – je třeba jednat s Kauflandem a zkoušet je dolámat k řešení, které místní nepoškodí.

16/    V bezprostředním okolí zamýšlené stavby OD Kaufland již existují velká nákupní střediska OC Krakov, Billa, 2x Penny, 2x Albert, 1-2x Lidl a desítky dalších obchodů, které dostatečně saturují nákupní potřeby místních obyvatel. 

Místní obyvatelé však nemají žádný prostor pro sousedská setkávání a komunitní život, což přispívá k velké anonymitě života na sídlišti. Jste ochotni zahájit jednání s developerem o odkupu tohoto území, případně o směně za jiný pozemek? A vytvořit zde občanům prostor pro rozvoj vztahů a místní komunity?

Ano. Souhlasím, že další výstavba obchodů tomuto místu neprospěje. Jsem ochotný jednat s developerem o odkupu a směně a v případě potřeby do tohoto plánování zapojit i magistrát a jeho pozemky.

17/    Jak zajistíte pořádek u otevřeného dvora OC Krakov, který je nevhodně umístěn v centru sídliště Bohnice, a zásobování v noci a časně z rána ruší místní obyvatele hlukem? (stížnosti ze strany obyvatel zůstávají dlouhodobě nevyslyšeny)

Prvním krokem by měl být pokus o jednání s provozovatelem. Pokud nebude ochota spolupracovat, existují metody, jak si respekt vynutit. Dovedu si představit, že by se zde mohla objevit radnicí stanovená značka zakazující vjezd nákladních vozidel včetně těch do 3,5 tuny v časovém období, které bude zajišťovat noční klid. V Klánovicích, kde teď působím, jsme zakázali vjezd do obce pro veškerá vozidla nad 6 tun mimo BUS a nijak to provozu místních služeb a obchodů neublížilo. Nerespektování zákazu u Krakova by následně hlídali měšťáci.

18/     Čím si vysvětlujete, že přes všechny deklarace politiků o důležitosti městské zeleně v metropoli a potřeby jí důsledně chránit, radnice Praze 8 prosazuje dosud největší množství změn návrhů převodů v ÚP z nezastavitelných rozsáhlých přírodní ploch na stavební soukromé parcely? A to i navzdory klimatické změně a přehřívání sídlišť. Jak v této pro občany citlivé a stále aktuálnější otázce budete postupovat?

Děkuji za tuto otázku, na kterou jsem už částečně odpověděl. V Praze 8 poslední čtyři roky panoval optimismus ve vztahu k developerům – de facto radost z toho, že na našem území chtějí stavět. To se musí radikálně změnit, což jsem popsal výše. Ještě k přehřívání města – vnímám jako nesmírně důležitou věc obnovu sídlištní zeleně, zejména stromů. Řada jich už je na hranici své životnosti kvůli stáří, prakticky všechny jehličnany odumřou v řádu jednotek let v důsledku horkých suchých letních měsíců. To není výzva ke kácení, ale k urychlené výsadbě náhradních dřevin, které ty odumírající stromy časem nahradí. Souběžně je třeba udělat vše pro to, aby dešťová voda neutekla do kanalizace, ale zůstala v Bohnicích. Zasakovací průlehy, jezírka a další prvky tzv. modrozelené infrastruktury musí být zcela běžným prvkem sídlištní zeleně.

19/    Jak se stavíte k zajištění vyšší ochrany městské zeleně Trojské kotliny a přírodního parku Drahaň-Troja (např. formou příměstského parku)? Celá lokalita s roční návštěvností přes 2.000 000 návštěvníků je oblíbeným rekreačním místem pro naučné, volnočasové a sportovní aktivity občanů, vč. obyvatel hustě obydleného sídliště Bohnice. 

Vleklá epidemie Covid-19 nebo letošní extrémní vedra s dlouhodobou teplotou v bytech 27-30 °C ukázala, že stín stromů je pro kvalitu života Pražanů prvořadý a penězi nevyčíslitelný. Jaké jsou Vaše postoje a plánované kroky v tomto ohledu?

Přírodní park ani příměstský park nejsou nijak silnou ochranou území. Lidí v Bohnicích a okolí žije hodně a mají přirozenou tendenci navštěvovat a využívat přírodu v nejbližším okolí. Za sebe říkám – městská zeleň potřebuje obnovu tak, jako zeleň mezi domy na sídlišti – pravidelnou výsadbu náhrady za odumírající stromy a plošnou výsadbu náhrady za jehličnany. Ani tady nesmíme zapomenout na opatření, která na bohnickém návrší udrží dešťovou vodu. Nevidím cestu ve zvýšení stupně ochrany Trojské kotliny, ale v radikálním rozšíření plochy zeleně na dnešní ornou půdu a brownfieldy. Místo dalších obytných čtvrtí upřednostňuji rozsáhlý Bohnický lesopark, díky kterému se stejný počet návštěvníků rozprostře do většího území.

20/    Jste zastáncem/odpůrcem zavedení modrých zón do oblasti Bohnic? Doplňte prosím i z jakého důvodu.

Jsou místa, kde parkovací zóny považuji za správné a nutné. V Karlíně a Libni zóny jednoznačně pomohly. V Bohnicích bych je spíše doporučoval, ale nevidím důvod, proč takové rozhodnutí udělat bez zapojení místních. Pokud na to budu mít vliv, uspořádám participační setkání k tomuto tématu a umožním místním, aby se na základě podkladů byli schopni správně rozhodnout.

21/   Jak chcete zajistit strategické hospodaření radnice MČ Praha 8, které bude sledovat dlouhodobé cíle přesahující jedno volební období? 

Konkrétní příklad: Předchozí radnice v roce 2018 zakoupila čistící stroje za 9 000 000 Kč. Vedení stávající radnice je však v roce 2022 nabídlo tyto nevyužité a zánovní stroje k prodeji za pouhých 3 900 000 Kč vč. DPH, a to z důvodu, že do nich nedokáže sehnat řidiče. Jakými opatřeními budete takovýmto ztrátám předcházet?

Tento případ má pro mě jediné vyústění – na radnici nesmí sedět hlupáci bez vize + je třeba aspoň částečně navazovat na práci předchozí reprezentace a ne tvrdit, že vše z minulosti byly hlouposti. Kontinuita v české politice naprosto chybí, politici převážně tvrdí, že předchůdci byli zlo a následkem toho každé čtyři roky začínáme od nuly. Jako ředitel úřadu v malé městské části Prahy vím, že v případě těchto úklidových služeb má člověk na výběr mezi outsourcingem a vlastními zaměstnanci. Každá varianta má svá pro a proti. Obecně mi přijde zajímavější systém vlastních zaměstnanců. Chápu, že na podobná místa, kde je plat stanovený tabulkami a kde se zaměstnanci pohybují někde okolo 5 platové třídy, není nával. Ale to jde řešit převedením vozidel pod s.r.o. nebo akciovku, kde je tvorba platu volnější a kde nehrozí, že člověk bude nastupovat za 16 000 Kč hrubého. Dále sám vím, jak důležité je si prozkoumat homologaci vozidla, které kupuji – často je to nečekané – podobná čtyřkolka může být homologovaná jako traktor (tu kategorii řidičáku sice já mám, ale moc nás není 🙂 nebo jako osobní auto. A je rozdíl, jestli zaměstnavatel poptává zaměstnance s normálním řidičákem B, kterých je dost, nebo s dost speciálním řidičákem třídy T. Odpověď tedy zní: na zvoleném řešení by měla být aspoň rámcová shoda napříč koalicí a opozicí. Věci by se většinou neměly rozhodovat silově. Politici by neměli přeceňovat své znalosti a schopnosti a měli by mít ochotu naslouchat doporučením expertů. To, že člověka zvolí na radnici ještě neznamená, že má patent na rozum.

22/    Zde můžete uvést cokoliv, na co jste nenašli v otázkách prostor.

Děkuji za dotazy, které byly velmi dobře položené. Mě samotnému ty otázky pomohly najít si názor na některé věci, o kterých jsem dříve neuvažoval. Přeji všem mnoho dobrého a pokud jsem vás uspokojil svou politickou nabídkou, zvolte prosím kandidátku č. 7 – ČSSD, KDU a Zelení s podporou Osmičky sobě.