17. 4. 2012
Trojský most může sloužit jako příklad toho, jak fungovala Praha v posledních letech. Místo úsporného projektu se střídným rozpočtem byla zvolena nejdražší varianta s atypickou konstrukcí a naddimenzovanou kapacitou čtyř silničních pruhů. Byla ignorována odborná i laická veřejnost a zelená opozice, která Blanku s mostem kritizovala. Došlo za pochodu k zásadní změně projektu bez toho, aby byla vyhlášena nová soutěž na zhotovitele. Nefungoval stavební dozor a Pražané dostávali informace o prodražujícím se projektu bez „zbytečných“ podrobností. A konečně – most byl, je a bude symbolem Městského silničního okruhu, problematické a zbytečné dopravní stavby, která každoročně odsává miliardy, které by byly potřebné jinde.
Politická reprezentace by měla pražskou kocovinu ze sebezničujícího flámu s Blankou využít k sebereflexi. Měla by zapomenout na bombastické, ale nic neřešící stavby, jejichž návrhy jsou často staré několik desetiletí. Měla by zapomenout na stále platný projekt pokračování Blanky přes Libeň a Jarov do Malešic, na podtunelování Národního muzea Severojižní magistrálou i na návrh vnějšího silničního obchvatu s atypickým mostem, který nebude město míjet, ale bude se jej dotýkat.
Tady nejde o konkrétní předražený most a konkrétní tunel pod Letnou. Hovořím o celkově pomýlené dopravní politice města, která místo levných efektivních řešení vznikajících na základě dohody se Středočeským krajem a státem upřednostňuje megalomanské a na pohled efektní stavby bez odpovídající funkce.
Období vlády Pavla Béma se vyznačovalo smělými vizemi a rozmáchlými plány. Zažili jsme přípravy pro kandidaturu města na pořádání olympijských her, ožila výstavba metra (které však místo bohnického sídliště spojilo s centrem města pole mezi Letňany a Kbely), probíhalo budování tramvajových tratí i kapacitních silnic. Vize jsou nezbytnou součástí úspěšné politiky, ruku v ruce však s nimi musí jít realistický pohled na potřeby obyvatel a finanční možnosti města. A právě v tomto druhém bodě Bémova ODS selhávala.
Dozvuky bezuzdné rozmařilosti minulého desetiletí stále rezonují jak na magistrátu, tak v městských částech. Nemusím chodit daleko – stačí se z Trojské kotliny přesunout na nedalekou Palmovku, kde koalice ODS a TOP09 připravuje výstavbu radnice Prahy 8. Bez řádné architektonické soutěže, bez diskuze s opozicí a veřejností, za podezřelých okolností připomínajících slavné magistrátní kauzy. Také se jedná o investici převyšující 1 miliardu korun a i zde je hlavním dodavatelem Metrostav. Je to náhoda nebo jen méně bombastické pokračování investorského flámu z minulých let?
(vyšlo v Hospodářských novinách 17.4.2012)